Blog

Trendy a náměty v oblasti investování, aktuální vývoj na trzích, analýzy, komentáře, rozhovory, zajímavosti…

František Vahala: člen investiční komise Portu Gallery

František je auty živ. Ještě přesnější by bylo napsat, že jsou drogou, která ho udržuje při životě. Je to prostě životní postoj, nikoliv způsob přepravy. Klasickým strojům se věnuje 15 let, a to jak z novinářského hlediska, tak z hlediska obchodního. Není vyloženě spekulant nebo dravý obchodník, spíš si cení konkrétního příběhu, zážitku, vůně klasického stroje, které se nic nevyrovná. Zároveň je členem investiční komise Portu Gallery, která dohlíží na výběr investičních příležitostí. Je na správném místě? To možná napoví krátký rozhovor…

Začneme ze široka. Jak jsi se dostal k autům?

Samozřejmě jsem sbíral angličáky, to bylo první. A pak to šlo postupně – po školách jsem vůbec nevěděl, co mám dělat, ale jasno bylo v tom, že potřebuju v ruce držet volant. Tak jsem řekl, že není špatný nápad o autech psát, protože to mi vždycky šlo…

Ta cesta byla samozřejmě mnohem delší a složitější, ale hlavní bylo, že jsem si šel úplně za svým – bez ohledu na to, co po mně kdo chtěl, co bylo perspektivní, nebo dokonce lukrativní. Vlastní cesta je pro mě důležitá a zásadní. I proto jsem po studiích (a čtyřech měsících na pracáku) začal v malém vydavatelství a první rok se prakticky učil psát tak, aby to mělo hlavu a patu. Za 16 měsíců od ukončení školy jsem začal testovat nové vozy, a to už v jiném domě…

Hodně stručné. A láska k těm starším?

Hned když jsem přišel do vydavatelství (tehdy Motorpresse, pozn. red.), můj kolega (a dnes již kamarád) Honza Blažek přivedl na svět Auto Motor a Sport Classic. Hned do druhého čísla jsem připravil pár materiálů a do tří let byl šéfredaktorem. Šlo to tak nějak samo. Už od začátku jsem věděl, že víc toužím po jízdě v klasickém mechanickém stroji než moderním pohodlném přepravníku, který je až příliš spoután elektronikou, hmotností a emisemi.

Co tě nejvíc ovlivnilo?

Rozhodně mezinárodní soutěže klasických aut, kterých jsem absolvoval desítky, s různými vozy, v různých zemích. Nejvíc bylo prestižní Monte-Carlo Historique, to jsem jel dvakrát. Je to taková vstupenka do společnosti, která v Evropě řeší klasické vozy a funguje s nimi na jiné úrovni, než běžný fanda, který si hýčká jeden youngtimer v garáži a za deště nevyjíždí.

Různé rallye, v nichž se občas dostavily i hezké úspěchy, mě formovaly. Až jsem nakonec pod hlavičkou Classicrallye.cz v ČR začal organizovat vlastní, což se zmíněným Honzou Blažkem dělám do současnosti. A pak také tisíce kilometrů v nejrůznějších klasických vozech zvučných jmen, s nimiž jsem absolvoval spousta hezkých výletů a projížděk.

Jak je to s tou hodnotou klasických vozů, je to skutečně tak výhodné?

To je nejsložitější otázka, jakou tu můžeme řešit (a někdy příště jí řádně rozvedeme). Záleží na tolika faktorech, tolika různých proměnných, že se těžko odpovídá. Stručně a hodně obecně: klasický vůz je investice pouze od určité hodnoty, historické význačnosti, jedinečnosti konkrétního kusu, autentického stavu či neobvyklého příběhu. A i pokud tyto atributy splňuje, není jisté, že se na něm dá vydělat.

Trh umí být stabilní, ale zároveň se v posledních letech vyvíjí. A já vím, že to je moc dobře a tento vývoj považuji za důležitý. Trh se totiž čistí, mizí spekulanti, neználci, kteří nakoupili již předražené Testarossy či obyčejné 911tky a pak na nich prodělali, když se trh začal korigovat.

Jelikož jsi investiční komisi, jenž má za cíl vybírat vozy, do nichž se bude investovat, jak vidíš tuto oblast ty sám?

Je velmi dynamická. Po dlouhém období stabilního růstu se objevil boom v momentu, kdy lidem došlo, že klasické vozy svou hodnotu skutečně často i znásobují. Jenže to se bavíme hlavně o dražších vozech. Boom přilákal celou řadu výše zmíněných, kteří nakonec tak nasytili poptávku, že ceny začaly klesat. A hlavně se do oběhu dostala celá řada obyčejných, ne-li vyloženě nezajímavých kousků. To všechno dohromady logicky znamenalo následnou selekci, která se teď projevuje. Takže bych rozhodně dělil dále na segmenty podle cen, značky, význačnosti konkrétních typů, vozů…

Do čeho bys vložil vlastní peníze?

Do japonských klasických aut víceméně i těch „béčkových“, tedy různých starých Toyot, Nissanů, Mazd. Ale pro radost s tím, že je prodám tak nějak na nule. Pak do některých amerických aut a mám pár tipů i v Evropě, ale ty si nechám pro sebe, protože se jedná o srdeční záležitosti.

Jak se bude vyvíjet trh v následujících letech?

Postupně se uklidní, stabilizuje. Zajímavé budou raritní kusy s minimem vyrobených kusů, přitažlivým stavem, historií… podobně jako námi prezentovaný Nash-Healey. Jen si to osobně představte – v konzumní době se spíš chcete odlišit z davu a kdybyste přijeli na velký sraz řekněme v Mustangu, potkáte jich dalších 15 nebo 20. To se vám s Nashem nestane, a navíc můžete vyrážet i na prestižní podniky typu Mille Miglia…

Máme se tedy na co těšit?

Ano, to rozhodně. Bude to pořádná show a jsem rád, že jsem u toho!

——————–

Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice do sběratelských předmětů jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice do sběratelských předmětů
– Nejste si jistí, zda je pro vás investování na Portu Gallery vhodné? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Vaše online
investiční galerie

Gallery logo